Sobota 14.8
Vcera jsem do sebe nacpala az moc paliveho curry toffu, coz se memu zaludku ani trochu nelibilo. Tak to vypada ze dneska budu na dietni kole. Je 6.50 rano a ja s Phoebe [stazistka z Ciny] uz sedime v McDonalds v Singapuru a cekame az si nas tu vyzvedne jeji kamaradka. Autobus ktery mel odjizdet z KL v 10.30 mel hodinu a pul zpozdeni, njn, patek trinacteho, co by ste chteli. Nam to ale nevadilo, stejne bychom ve 4 rano v Singapuru nemeli co delat. V buse jsem naspala asi 2 hodiny, takze se mi ted klizi oci a pripadam si zdrogovane, zatimco usrkavam z pullitrove koly. Na hranicich Malajsie/Singapur jsem oplakala posledni zvykacku, ktera mi byla zabavena. V Singapuru se zvykacky nenosi, jsou tu totiz vysazeni na cistotu.
Singapur mi pripada jako jedno velke letiste zkrizene s modernim nakupnim centrem. Ciste, ale opravdu CISTE ulice, jezdici schody i do parku, obri budovy co se mi nevejdou do objektivu....no alespon si tu nepripadam se svou malickosti mala ve srovnani s mistnimi obyvateli, vetsinou cinanskeho vzhledu.
Dopoledne jsme absolvovali maraton foceni se symboly Singapuru jako je Merlion, Narodnim muzeum, hotel s kasinem ci budova Esplanade ve tvaru dorianu [mistni kral ovoce, ktery smrdi na 100 kilometru]. Singapur mi nachvili pripadal jako obri vesnice, tu a tam par turistu, ale jinak prazdno, vsichni asi spikaji po patecnim flamu? V 12.15 jsem se potkala se svou Couchsurfing hostitelkou, [v ramci setreni nakladu na cestovani jsem se rozhodla poprve otestovat couchsurfing.com a vyslo to], a zamirili jsme do roztomilych ulicek mistniho China Town, kde jsme si taky dali lehky obidek v podobe jarniho zavitku. Odpoledne jsem si skoro usmajdala nozicky, ale stalo to za to. Uchvatilo me mistni vysoce sofistikovane muzeum, kde jsem vyfasovala fluchatka a kouzelnou krabicku ktera me muzeem provedla aniz bych musela cist dlouhatanske eseje o historii jak byva zvykem v 'normalnim' muzeu. Singapur ale uplne 'normalni' neni. Tady musi mit vzdycky neco extra. Veceri jsme nasli v Arab Street nedaloko mistni mesity, ktera pripominala pohadku o Aladinovi, spolu s dalsimi tucty vyhladovelych muslimu, kteri po dalsim dnu hladoveni=Ramadan, snad uz silhali hlady. Potom co jsme zahnali hlad, nasledovalo predstaveni v podobe ohnostroje, ktery zahajoval Olympijske hry mladeze. No nemam se ja krasne? Potom co se slunce odebralo dohajan, mesto ozilo barevnymi svetylky. Zvlast ctvrt Clarke Quay, ktera je znama svymi bary, byla preplnena turisty kteri se sem prisli zabavit. Tady jsem se taky potkala s dalsimi Couchsurfari z Nemecka, Kanady a Filipin. My jsme ale do baru nesli, misto toho jsme si nasli posezeni u reky, a ja jsem tentokrat vymenila kolu za ledove kafe ze 7eleven, cimz jsem se snazila zachranit posledni zbytky energie. 'Domu' jsme dorazili v 1 rano,a ja jsem sebou prastila na prichystanou matrac a okazmite jsem vytuhla.
Nedele 15.8
Vesele jsme chrupkali az do 10.30. Druhy den jsme stravili relaxacne na mistni plazi. Vecer po rozloceni se s mou hostitelkou jsem se jeste prosla China town a 22.00 jsem uz nastupovala do autobusu smer KL.
Par poznatku o Singapuru....
Singapur je mlada zeme, ktera se rozviji ohromnou rychlosti. Lidi tu respektuji pravidla co se tyce cistoty, bezpecnosti,atd. a pusobi na me dojmem 'pilne vcelky Maji'. Mesto je bohate hlavne z turismu a shippingu [sakra uz zase mi vypadava cestina]. Tomu odpovidaji i mistni ceny, ktere jsou az 3x vetsi nez v Malajsii. Potom co se Singapur osamostatnil od Malajsie [neco jako CR a SR] Singapurcum moc uzemi nezbylo a tak tu vsechno buduji do vysky. Jak jsem vyzvedela, moc lidi tu pejsky nema, protoze vetsina bydli v bytech.
V 3.30 nas autobus vyklopil v KL. Pripadala jsem si jako kdybych slapla do vosiho hnizda plneho taxikaru, kteri nas okamzite obklicili a kteri nas chteli nalozit prave do toho jejich taxiku. Phoebe a ja jsme se ale nedali a razili jsme si cestu k nejblizimu non stop 'zracimu' stanku, protoze cestovat v tuto nelidskou hodinu taxikem kdy ani chuze po ulici neni bezpecna, by se nemuselo vyplatit. Prvni vlak jel v 6.00 a tak zatimco Phoebe spala s hlavou na stole, ja jsem hlidkovala s preslazenym kafem, knizkou 'Jak si spravne prat' a iPodem se serialem 'Pratele'.
čtvrtek 19. srpna 2010
středa 11. srpna 2010
Neni vsechno jen ruzove...
Zatimco se moje dny stravene v Malajsii prehoupli do 5.tydne, ja si prozivala nekolikadenni krizi. Decka jsou tenhle tyden fakt protivny, nevim jestli jim to teplo tady uz leze na mozek nebo co je spatne... nedelam nic jinehi nez ze neustale nekoho napominam a nutim do uceni coz me moc nebavi ;(....k tomu histericky zachvat 8 lete Swee Yee a mela jsem sto chuti sbalit si kufry a vypadnou odsud zpatky domu...Je to obcas vyzva, zachovat si i v tehle chvilich chladnou hlavu, pozitivni mysleni a neztratit nervy. Moje mira sebeovladani se tu tudiz neustale zvysuje, protoze jsem nejakym zazrakem jeste nekomu nezakroutila krkem ;) Jsou to dablici, ktery se tvari jako andilkove...docela mi dava zabrat nestale nekomu vysvetlovat, ze jsem tu proto abych jim pomohla se zlepsovat a ne je buzerovala. No snad se mi tahle zkouska ohnem jednou bude hodit...
Uprimne, zachranuje me vzdy vidina bliziciho se vikendu, dalsiho cestovani, a par chvili, ktere si ukradnu jen pro sebe. Soukromi tu totiz behem tydne nemam absolutne zadne, snad jen par hodin klidu mezi tim co vsichni zalehnou do postele a tim nez i me dostihne unava (coz vetsinou netrva dlouho ;)
Naladu mi tento tyden pozvedli aspon moje oblibene trhy, kde jsem si koupila vynikajici mango a papaju :) . Zitra se jdeme s Midori, Alexem a Phoebe, poprve podivat na AIESEC meeting a v patek v noci vyrazim uz zase na cesty....do Singapuru :) .
Zatnout zuby a neztracet nervy! Uz me moc dlouho mucit nebudou ;)
V pondeli jedu s tetou Nalini na 3 dny do Penangu, pristi v patek na 3 dny do Taipingu, Odtud mozna jeste na ostrov Pangkor a pak uz budu zkouset ulovit nejake letadlo domu.
Moc se na vas vsechny uz tesim!
pondělí 9. srpna 2010
Cameron Highlands
V sobotu rano v 8:30 nase vyprava nasedla do autobusu smer Tanah Rata, Cameron Highlands. Na cestu jsem se po predchozich zkusenostech vybavila 2 mikinami a hadejte co...poprve jsem musela dobrovolne pouzit klimatizaci :D Asi po dvou hodinach jsme se zacali kroutit v zatackach ktere mi pripominali cestu do Banske Bystrice, s tim rozdilem ze cestu lemovala zelen a vysoke stromy destneho pralesa. Tu a tam jsem u cesty zahledla 'proutene mini domky na chudach', ve kterych mistni bud bydleli nebo cosi (fakt netusim co to bylo) prodavali. Za dalsi hodinku jizdy rychlosti 30km/h jsme byli na miste, v Tanah Rata. A zacalo prset...jako skoro kazdy den, a tak jsme vyrazili hledat levne ubytovani na sobotni noc. Na turistickych informacich nam sdelili ze je urcite vsude plno, coz me narozdil od ostatnich nemohlo znepokojit, protoze po zkusenostech z ostrova vim, ze kdo chce, ten najde :) A tak jsme s Alexem vyrazili na pruzkum situace. Sikmooky zbytek vypravy se totiz neskutecne vlekl a neustale nekde bezradne postaval, misto toho aby hledal... No a co se nestalo, uz po 15 min jsme nas ubytovali v utulnem 'guesthousu' s roztomilou zahradkou za skvelych 50Kc za osobu. Na Cameron Highlands jsme meli jen 2 dny a tak jsem se po rychlostudiu mapy chopila vedeni a vytahla jsem nase zpomalene, ne prilis turisticky odene pratele do dzungle. Asi si chudaci usmajdali nozicky, jelikoz druhy den uz se k me turisticke vyprave nehlasili ;) Asi po 3 hodinach jsme dosli do Brinchang, kde jsme navstivili budhisticky a hinduisticky chram. Musim poznamenat ze zbytek vypravy porad zasnul nad tim jak rychle s Alexem chodime ;) Vecer jsme stravili na mistnim trhu, kde jsme poveceli ochutnavanim ruznych malajsko-indicko-cinskych specialit. V Malajsii je skoro vsechno od ryze pres nudle smazene a tak jsme ochutnali i smazenou zmrzlinu. Malajsie obcas pusobi jako zeme, ktera nema logiku, jak mi rekli mistni. Takze vam tu naserviruji i smazenou tycinku Snickers nebo Mars a kdyz si objednate teply caj tak vam prinesou teply caj s kostkami ledu :D.
Mohlo byt kolem 9, a jelikoz posledni autobus zpatky do Tanah Rata jel asi v 6, tak jsme se rozhodli stopovat (pozn.: nikdo z nas jeste stopem nejel). Opet jsem se ujala vedeni a na kus papiru jsem naskrabala velkymi pismeny Tanah Rata. Auta ale nezastavovali...Ale nakonec, po 10 minutach jsme byli uspesni...podarilo se nam totiz stopnout autobus :D Unavena jsem si poprve od sveho prijezdu do Malajsie vychutnala teplou sprchu a uz jsem skoro usinala, kdyz mi zazvonil telefon. Volala Phoebe, ktera mi na ucho predala Vojtu z CR. Muze mi nekdo vysvetlit jak velka to musi byt nahoda aby ste v Malajsii, v zapadlem mestecku v Cameron Highlands, ve stejne ubytovne potkali Cecha, ktery je v Malajsii take na stazi s AIESEC, toho sameho Cecha s nimz jste pred odjezdem komunikovali jen pres facebook a videli ho jen jednou v zivote behem selekci na staz...??? Nepochopim... ;) S Vojtou a jeho 2 ruskymi a kamarady a Alexem jsme zustali vzhuru az do 1 rano. Nacez jsem tam jeste v tuto nocni hodinu potkala dalsiho Cecha, Vaska, ktery v C.H. pracuje a ktery mi poradil kam se v nedeli vypravit ;) Kdybych ale vedela co me druhy den ceka za vystup, asi bych zalehla driv...
V nedeli rano jsme se rozdelili. Sikmooke pratele jsme radeji poslali prozkoumat mistni farmy (C.H. jsou totiz zname pestovanim jahod a caje) a my s Alexem jsme se opet vydali do dzungle. Obcas jsme skoro splhali po ctyrech ale vyhledy na huste koruny stromu destneho pralesa stali za to. Znacenim tras se tu nikdo prilis neobtezuje a tak jsme byli radi ze sme i po nekolika hodinach ztraceni se dosli kam sme chteli. Nemeli jsme zrovna more casu a tak sme opet stopovali, tentokrat smer cajove plantaze, kde jsme meli sraz s ostatnimi. Mimo jine nas svezli i mistni Cinanky, ktere v aute poslouchali relaxacni mantry coz dokonale dokreslovalo atmosferu, kdyz nam uzke klikate cesty otvirali vyhled na cajove plantaze. No byla jsem ohromena, tezko popsat :) Z plantazi opet stopem a jeste nez sme v 4:30 opustili Tanah Rata, pochutnali sme si na indickych palacinkach s rozpecenym bananem a medem :) Mnamka, zkuste doma.
Na ceste zpatky me dostala reakce nasich malajskych spolucestujicich na nefungujici klimatizaci, kteri se zacinali chovat jako kdybychom sedeli v saune, naces jednomu z nich povolili nervy a zacal rvat na ridice jak si to predstavuje ;)
A tak zas na chvili pohadky konec, a novych zazitku a fotek kopec :)
Fotky opet na http://picasaweb.google.com/108045836494244135377/MiskaSTravels# nebo na Facebooku
Mohlo byt kolem 9, a jelikoz posledni autobus zpatky do Tanah Rata jel asi v 6, tak jsme se rozhodli stopovat (pozn.: nikdo z nas jeste stopem nejel). Opet jsem se ujala vedeni a na kus papiru jsem naskrabala velkymi pismeny Tanah Rata. Auta ale nezastavovali...Ale nakonec, po 10 minutach jsme byli uspesni...podarilo se nam totiz stopnout autobus :D Unavena jsem si poprve od sveho prijezdu do Malajsie vychutnala teplou sprchu a uz jsem skoro usinala, kdyz mi zazvonil telefon. Volala Phoebe, ktera mi na ucho predala Vojtu z CR. Muze mi nekdo vysvetlit jak velka to musi byt nahoda aby ste v Malajsii, v zapadlem mestecku v Cameron Highlands, ve stejne ubytovne potkali Cecha, ktery je v Malajsii take na stazi s AIESEC, toho sameho Cecha s nimz jste pred odjezdem komunikovali jen pres facebook a videli ho jen jednou v zivote behem selekci na staz...??? Nepochopim... ;) S Vojtou a jeho 2 ruskymi a kamarady a Alexem jsme zustali vzhuru az do 1 rano. Nacez jsem tam jeste v tuto nocni hodinu potkala dalsiho Cecha, Vaska, ktery v C.H. pracuje a ktery mi poradil kam se v nedeli vypravit ;) Kdybych ale vedela co me druhy den ceka za vystup, asi bych zalehla driv...
V nedeli rano jsme se rozdelili. Sikmooke pratele jsme radeji poslali prozkoumat mistni farmy (C.H. jsou totiz zname pestovanim jahod a caje) a my s Alexem jsme se opet vydali do dzungle. Obcas jsme skoro splhali po ctyrech ale vyhledy na huste koruny stromu destneho pralesa stali za to. Znacenim tras se tu nikdo prilis neobtezuje a tak jsme byli radi ze sme i po nekolika hodinach ztraceni se dosli kam sme chteli. Nemeli jsme zrovna more casu a tak sme opet stopovali, tentokrat smer cajove plantaze, kde jsme meli sraz s ostatnimi. Mimo jine nas svezli i mistni Cinanky, ktere v aute poslouchali relaxacni mantry coz dokonale dokreslovalo atmosferu, kdyz nam uzke klikate cesty otvirali vyhled na cajove plantaze. No byla jsem ohromena, tezko popsat :) Z plantazi opet stopem a jeste nez sme v 4:30 opustili Tanah Rata, pochutnali sme si na indickych palacinkach s rozpecenym bananem a medem :) Mnamka, zkuste doma.
Na ceste zpatky me dostala reakce nasich malajskych spolucestujicich na nefungujici klimatizaci, kteri se zacinali chovat jako kdybychom sedeli v saune, naces jednomu z nich povolili nervy a zacal rvat na ridice jak si to predstavuje ;)
A tak zas na chvili pohadky konec, a novych zazitku a fotek kopec :)
Fotky opet na http://picasaweb.google.com/108045836494244135377/MiskaSTravels# nebo na Facebooku
čtvrtek 5. srpna 2010
Prodlouzeny vikend v raji...
Sobota, 31.cervence 2010
To ze mi moje samostatne poznavaci vylety prinaseji hodne stresu, to je mi uz vice nez jasne, ale zvykam si.... Nechtelo se mi travit sobotni den v nakupnich centrech spolu s Guzel a Viktorii, a tak jsem se rozhodla vydat se na pruzkum mesta sama. V planu byla navsteva narodniho muzea, zastavka u narodni mesity, prochazka parkem Lake Gardens a rozlouceni se s Guzel, ktera v nedeli odletala domu, do Kazachstanu. Do muzea i k mesite jsem nakonec trefila, ale poradne jsem se zapotila, nejen kvuli mistnim teplotam a slunci, ale hlavne kvuli tomu ze jsem kracela po kraji rusne silnice {chodnik jsem nenasla}, neustale na me nekdo troubil a hulakal {njn nejsou zvykli na normalni saty} a taky jsem neustale byla ve strehu a drzela si kabelku obouruc aby mi ji tu nejaky motorkar neserval...tak si asi dovedete predstavit jak se mi ulevilo kdyz jsem zalezla do muzea, ktere mi najednou pripadalo jako nejutulnejsi a nejbezpecnejsi misto na zemekouli. Muzeum se skladalo ze 4 galerii, me ale nejvice zaujala druha a treti, ktera mi umoznila nahlednout do historie i soucasnosti Malajskeho kralovstvi.
Par zajimavosti ktere mozna stoji za zminku...
- Islam se do Malajsie dostal uz v 15.stol. diky tomu ze tehdejsi sultan konvertoval k tomuto nabozenstvi a tak se islam pomalu rozsiril do celeho kralovstvi
- Mesto Malacca, ktere jsem navstvila prvni vikend bylo kdysi velmi vyznamnou obchodni krizovatkou. Diky rozsireni islamu se otevreli dalsi obchodni cesty a tak rozstlo i bohatstvi celeho kralovstvi
- Velkou roli behem kolonizace hrali narody jako Portugalci, Holandani, Britove a behem 2.sv.valky i Japonci
- Malajsie vyvazi do sveta hlavne palmovy olej, kokos, gumu {rubber}, ryzi {stat KEDAH je znamy jako`Rice Bowl`}, v minulosti zeme zbohatla take diky exportu cinu {az 50% sv.exportu, dnes uz temer vubec}
- Stavba znamych Petronas Towers stala 1.8 bilionu RM, dokonceny roku 1991, vysoke 421m
- Popularnimi sporty jsou v Malajsii fotbal a bedminton
- Malajske kralovstvi sestava 13 statu
Po prohlidce muzea....jsem se stratila...a s pomoci mistnich se opet nalezla !). Strhla se poradna bourka a tak i pres veskerou snahu se mi v neuveritalne preplnenem obchodnim centru nepodarilo najit Guzel a jelikoz jsem pospichala na vecerni autobus na ostrov Perhentian ve state TERENGGANU, tak jsem akorat poradne zmokla coz me vytocilo jeste vic !)
I pres vsechny me obavy, co vsechno se mi jeste ten den prihodi a jak trefim na autobus, jsem v 21.30 sedela vedle Alexe ve spravnem autobuse, ktery nas za 9 hodin mel dovezt do Kaula Besut na vychodnim pobrezi Malajsie. Dokonce jsme stihli nakoupit nejake jidlo, jelikoz na ostrove, jak jsem se informovala na mem chytrem iPhonu, je vse 2x-3x drazsi nez na pevnine. Cesta za 40RM prostornym luxusnim double deckerem byla jako jizda v mrazaku. Spala jsem dohromady asi 3h po cca 30min...
Nedele, 1.srpna 2010
Uz v 6.00 rano jsme vysedli v Kuala Besut. Venku jeste tma, a tak me zase prepadalo moje `strasidelno`. Hned u autobusu nas odchytila mistni lodni spolecnost a tak jsme behem par minut cekali s koupenymi listky {70RM} na prvni clun ktery nas mel v 7.30 dopravit na ostrov. Cesta na ostrov byla neskutecna, slunce prave vychazelo a my jsme uhaneli s vetrem o zavod na ostov Pulan Perhentian Kecil, ktery nam mel byt na 3 dny rajem na zemi. Uz behem cesty na ostrov jsem se opet presvedcila ze zeme je mala, jelikoz jsem se stihla seznamit s Pepou z CR a Charlot z Holandska. Na ostrove na nej cekala jeste Petra {CR} se kterou jsme zahy sdileli i levne ubytko v chatce v Rock Garden s uzasnym vyhledem {15RM za noc}. Pruzracne ciste more, bily pisek, cteni knizky ve stinu palmy....pohodicka. Ostrovy jsou rajem potapecu a i v hlavni sezone se nedaji srovnavat s preplnemy plazemi tak jak je znam z dovolenych. Dny jsme stravili na dvou plazich, Long Beach a Coral Bay, vzdalene od sebe asi 10min chuze tropickym pralesem. Slunicko nas nesetrilo a tak to hned prvni den odnesli moje spalene lytka a stehna. Kolem 3-4 odpoledne jsme zasli na lehky obidek a osvezujici drink. Prvni vecer prselo a tak jsme po prochazce po plazi uz kolem 9 odpadli vycerpanim po narocne ceste. Druhy vecer jsme s nasi partou {ja, Alex, Charlot, Pepa, Petra} zamirili na Coral Bay, kde se nachazelo uplne dokonale romanticke posezeni nasvicene svetylky v korunach stromu, s vyhledem na more... Hladovy se nasytili z mistnich svedskych stolu, mene hladovy si uzili drink v podobe ice blanded s prichuti mango {Miska}. Uz tak kouzelnou atmosferu jeste zdokonalili dva sikovni hudebnici [Francie, Anglie], kteri prochazeli s kytarou a houslickami kolem stolu. Muzikanti potom hrali jeste na malem podiu a tak i my, spolu s dalsimi pritomnymi, jsme se zaposlouchali do znamych hitu v akustickem podani a nechali se unaset svymi myslenkami kazdy kam se mu zachtelo...Mistr houslista [hraje uz 22 let], Benjamin z Francie, po par pisnickach zamiril k nasemu stolu a tak jsem dostala sanci povyzvidat jak se dostal k hrani na ostrove a podobne....a mimo rec jsem se zminila ze taky hraju a zpivam !). No a ani jsem se nenadala a uz jsem koncertovala taky. Moje pisnicky [Deep Desires, You], v akustickem podani spolu s improvizovanym doprovodem housli a bubinku, zneli dokonale. Tremu jsem nemela, naopak...vychutnavala jsem si tu kouzelnou atmosferu...Publiku se moje kratke vystoupeni libilo a kdybych nemusela dalsi den uz zpatky do Kuala Lumpur, mela bych moznost koncertovat i dalsi vecer. Hned jsem dostala nekolik nabidek a v mistnim resortu by si me na nekolik tydnu [za ubytovani a stravu] ponechali stejne jako pana Houslistu a pana Kytaristu. Ale kdo vi, treba se na Pulan Perhentian jeste vratim...mozna ne tohle leto, ale kdo vi, treba to dalsi a treba i s vypomoci [co Kubo ???]
Ctvrtek, 5.srpna 2010
Uz 4 tydny ? Coze ? Tezko uverit, cim dal vic to leti. Minuly vikend jsem vyrabovala touristicke informace a odnesla si spoustu uzitacnych brozurek o jednotlivych statech Malajsie. A zjistuju ze je tu az moc mist ktere bych chtela navstivit !D
Konecne prijeli i novy staziste. Spolu se mnou obyva nas domov Midori z Japonska [jejiz Toshiba notebook ted s radosti zneuzivam] a dnes jsem se seznamila i s Phoebe z Ciny, ktera take priletela tento vikend. No a jelikoz jsem tady ted ja ten stary pardal a jelikoz se ze me behem vikendu stal cestovatelsky maniak, tak zorganizovala vypravu za poznanim [celkem nas jede 6 = Ceska Republika, Kazachstan, Japonsko, Cina, Indonesie a ?]. Cameron Highlands v malajskem state PEHANG jsou nasi cilovou destinaci natento vikend !
To ze mi moje samostatne poznavaci vylety prinaseji hodne stresu, to je mi uz vice nez jasne, ale zvykam si.... Nechtelo se mi travit sobotni den v nakupnich centrech spolu s Guzel a Viktorii, a tak jsem se rozhodla vydat se na pruzkum mesta sama. V planu byla navsteva narodniho muzea, zastavka u narodni mesity, prochazka parkem Lake Gardens a rozlouceni se s Guzel, ktera v nedeli odletala domu, do Kazachstanu. Do muzea i k mesite jsem nakonec trefila, ale poradne jsem se zapotila, nejen kvuli mistnim teplotam a slunci, ale hlavne kvuli tomu ze jsem kracela po kraji rusne silnice {chodnik jsem nenasla}, neustale na me nekdo troubil a hulakal {njn nejsou zvykli na normalni saty} a taky jsem neustale byla ve strehu a drzela si kabelku obouruc aby mi ji tu nejaky motorkar neserval...tak si asi dovedete predstavit jak se mi ulevilo kdyz jsem zalezla do muzea, ktere mi najednou pripadalo jako nejutulnejsi a nejbezpecnejsi misto na zemekouli. Muzeum se skladalo ze 4 galerii, me ale nejvice zaujala druha a treti, ktera mi umoznila nahlednout do historie i soucasnosti Malajskeho kralovstvi.
Par zajimavosti ktere mozna stoji za zminku...
- Islam se do Malajsie dostal uz v 15.stol. diky tomu ze tehdejsi sultan konvertoval k tomuto nabozenstvi a tak se islam pomalu rozsiril do celeho kralovstvi
- Mesto Malacca, ktere jsem navstvila prvni vikend bylo kdysi velmi vyznamnou obchodni krizovatkou. Diky rozsireni islamu se otevreli dalsi obchodni cesty a tak rozstlo i bohatstvi celeho kralovstvi
- Velkou roli behem kolonizace hrali narody jako Portugalci, Holandani, Britove a behem 2.sv.valky i Japonci
- Malajsie vyvazi do sveta hlavne palmovy olej, kokos, gumu {rubber}, ryzi {stat KEDAH je znamy jako`Rice Bowl`}, v minulosti zeme zbohatla take diky exportu cinu {az 50% sv.exportu, dnes uz temer vubec}
- Stavba znamych Petronas Towers stala 1.8 bilionu RM, dokonceny roku 1991, vysoke 421m
- Popularnimi sporty jsou v Malajsii fotbal a bedminton
- Malajske kralovstvi sestava 13 statu
Po prohlidce muzea....jsem se stratila...a s pomoci mistnich se opet nalezla !). Strhla se poradna bourka a tak i pres veskerou snahu se mi v neuveritalne preplnenem obchodnim centru nepodarilo najit Guzel a jelikoz jsem pospichala na vecerni autobus na ostrov Perhentian ve state TERENGGANU, tak jsem akorat poradne zmokla coz me vytocilo jeste vic !)
I pres vsechny me obavy, co vsechno se mi jeste ten den prihodi a jak trefim na autobus, jsem v 21.30 sedela vedle Alexe ve spravnem autobuse, ktery nas za 9 hodin mel dovezt do Kaula Besut na vychodnim pobrezi Malajsie. Dokonce jsme stihli nakoupit nejake jidlo, jelikoz na ostrove, jak jsem se informovala na mem chytrem iPhonu, je vse 2x-3x drazsi nez na pevnine. Cesta za 40RM prostornym luxusnim double deckerem byla jako jizda v mrazaku. Spala jsem dohromady asi 3h po cca 30min...
Nedele, 1.srpna 2010
Uz v 6.00 rano jsme vysedli v Kuala Besut. Venku jeste tma, a tak me zase prepadalo moje `strasidelno`. Hned u autobusu nas odchytila mistni lodni spolecnost a tak jsme behem par minut cekali s koupenymi listky {70RM} na prvni clun ktery nas mel v 7.30 dopravit na ostrov. Cesta na ostrov byla neskutecna, slunce prave vychazelo a my jsme uhaneli s vetrem o zavod na ostov Pulan Perhentian Kecil, ktery nam mel byt na 3 dny rajem na zemi. Uz behem cesty na ostrov jsem se opet presvedcila ze zeme je mala, jelikoz jsem se stihla seznamit s Pepou z CR a Charlot z Holandska. Na ostrove na nej cekala jeste Petra {CR} se kterou jsme zahy sdileli i levne ubytko v chatce v Rock Garden s uzasnym vyhledem {15RM za noc}. Pruzracne ciste more, bily pisek, cteni knizky ve stinu palmy....pohodicka. Ostrovy jsou rajem potapecu a i v hlavni sezone se nedaji srovnavat s preplnemy plazemi tak jak je znam z dovolenych. Dny jsme stravili na dvou plazich, Long Beach a Coral Bay, vzdalene od sebe asi 10min chuze tropickym pralesem. Slunicko nas nesetrilo a tak to hned prvni den odnesli moje spalene lytka a stehna. Kolem 3-4 odpoledne jsme zasli na lehky obidek a osvezujici drink. Prvni vecer prselo a tak jsme po prochazce po plazi uz kolem 9 odpadli vycerpanim po narocne ceste. Druhy vecer jsme s nasi partou {ja, Alex, Charlot, Pepa, Petra} zamirili na Coral Bay, kde se nachazelo uplne dokonale romanticke posezeni nasvicene svetylky v korunach stromu, s vyhledem na more... Hladovy se nasytili z mistnich svedskych stolu, mene hladovy si uzili drink v podobe ice blanded s prichuti mango {Miska}. Uz tak kouzelnou atmosferu jeste zdokonalili dva sikovni hudebnici [Francie, Anglie], kteri prochazeli s kytarou a houslickami kolem stolu. Muzikanti potom hrali jeste na malem podiu a tak i my, spolu s dalsimi pritomnymi, jsme se zaposlouchali do znamych hitu v akustickem podani a nechali se unaset svymi myslenkami kazdy kam se mu zachtelo...Mistr houslista [hraje uz 22 let], Benjamin z Francie, po par pisnickach zamiril k nasemu stolu a tak jsem dostala sanci povyzvidat jak se dostal k hrani na ostrove a podobne....a mimo rec jsem se zminila ze taky hraju a zpivam !). No a ani jsem se nenadala a uz jsem koncertovala taky. Moje pisnicky [Deep Desires, You], v akustickem podani spolu s improvizovanym doprovodem housli a bubinku, zneli dokonale. Tremu jsem nemela, naopak...vychutnavala jsem si tu kouzelnou atmosferu...Publiku se moje kratke vystoupeni libilo a kdybych nemusela dalsi den uz zpatky do Kuala Lumpur, mela bych moznost koncertovat i dalsi vecer. Hned jsem dostala nekolik nabidek a v mistnim resortu by si me na nekolik tydnu [za ubytovani a stravu] ponechali stejne jako pana Houslistu a pana Kytaristu. Ale kdo vi, treba se na Pulan Perhentian jeste vratim...mozna ne tohle leto, ale kdo vi, treba to dalsi a treba i s vypomoci [co Kubo ???]
Ctvrtek, 5.srpna 2010
Uz 4 tydny ? Coze ? Tezko uverit, cim dal vic to leti. Minuly vikend jsem vyrabovala touristicke informace a odnesla si spoustu uzitacnych brozurek o jednotlivych statech Malajsie. A zjistuju ze je tu az moc mist ktere bych chtela navstivit !D
Konecne prijeli i novy staziste. Spolu se mnou obyva nas domov Midori z Japonska [jejiz Toshiba notebook ted s radosti zneuzivam] a dnes jsem se seznamila i s Phoebe z Ciny, ktera take priletela tento vikend. No a jelikoz jsem tady ted ja ten stary pardal a jelikoz se ze me behem vikendu stal cestovatelsky maniak, tak zorganizovala vypravu za poznanim [celkem nas jede 6 = Ceska Republika, Kazachstan, Japonsko, Cina, Indonesie a ?]. Cameron Highlands v malajskem state PEHANG jsou nasi cilovou destinaci natento vikend !
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)