“Když vyrazíte v 19:30 tak to na nádraží stihnete v pohodě” řekl nám Daniel. A tak jsme v 19:30 vyrazili. Měli jsme štěstí, první autobus který jsme stopli (25RS/osobu) jel směr Majestic = hlavní autobusová a vlaková stanice. Jenže venku byla zrovna průtrž mračen a indické ulice se místy začali měnit v potoky, ve kterých se chudáci Indové brodili po kolena se svými motorkami. Do cílové autobusové stanice jsme dorazili v 8:45, což znamenalo, že máme 15min na to abychom našli vlakové nádraží, nástupiště a vlak odjíždějící v 21:00. Troubení, na které už jsem za normálních okolností zvyklá, mě vytáčelo a přidávalo na hektické atmosféře. “Nádraží je rovně” poradil nám kolemjdoucí Ind. A tak jsme se začali kličkovat mezi autobusy odjíždějícími z hlavní autobusové stanice a přeskakovali miniplůtky, jelikož nebyl čas hledat podchod. Vlakové nádraží jsme našli, ale čekala nás ještě cílová rovinka: podchodem na správné nástupiště. Rychlý postup vpřed byl nezbytný ale podchod ucpaný. Připadala jsem si rázem jako v proudu typické indické dopravy, která ale tentokrát nebyla z vozidel ale z lidí. A já si neměla jak protroubit cestu :/ ! Náš vlak měl nakonec stejně zpozdění, a tak jsme si ještě stihli koupit sušenky, jeden nikdy neví...
Cesta do Hospetu nás stála 250 RS na osobu a Indové nezklamali ani se zajišťováním občerstvení ve vlaku. Ráno jsem se probudili 6:15 díky právě zmíněnému coffee :) a zahájili jsme den indickou minikávou za 5RS a sušenkami, které jsme stihli pořídit večer na nádraží.
Ráno se mi úspěšně podařilo uhádat s rikřou nižší cenu za náš odvoz z Hospetu do Hampi. Jak hezky už mi to jde, jsem na sebe pyšná ;)
Hampi je kouzelné, mystické, historické, romantické místo. Místo, kde se cítíte jako přeneseni o mnoho let zpátky. Vesnička, která kdysi byla střediskem starověkého království. Dnes je to muzeum na otevřeném prostranství, kde málo kdy narazíte na živou duši, kde můžete prozkoumat každý kout kdy se vám zachce. Ubytovali jsme se v Ravi Guesthousu za 150 RS/na noc, tj. 35 Kč na hlavu :)Sluníčko nás během našeho 2 denního pobytu nešetřilo a tak si Vláďa hned po příjezdu koupil stylový kovbojský klobouk :) Od tepla nás zachraňoval stín chrámů, kde jsme si z průvodce četli o jejich historii. První den jsme strávili prohlídkou Sacred Centre, Achyutaraya Temple, vyšplhali na Matanga Hill, který nám poskytl úžasný výhled do krajiny. Po západu sluníčka jsme strávili večer v soukromé restauraci (nikdo kromě nás tam nebyl;), usrkávali indický čaj a poslouchali audio knížku indického eposu Ramajana.
No a jelikož jsme si první den ušmajdali nožičky, v den druhý jsme si půjčili kola a navštívili vesničku Anegundi, Vittala Temple a Royal Centre (Elephant Stables, Lotus Mahal, Queens Bath...) a další.
V Hampi si asi každý turista připadá jako v úplně jiném světě. Já bych za každým balvanem čekala Asterixe s Obelixem, zatímco Vláďa se vžíval do role Indiana Johnse. Palmy, rýžová pole, banánové plantáže, obrovské balvanovité skály, červená hlína, staré ale zachovalé chrámy, krávy, kozy a Indové, nádherný západ slunce to je Hampi jak ho známe my. Jeho návštěva rozhodně stála za to!
Z Bangaloru zdraví Miška & Vláďa
