neděle 3. dubna 2011

What's up ;) ?

Po týdnu jsem s konečně našla chvilku napsat Vám pár řádků :) Je jich tentokrát sice trošku víc než pár, ale kdo si počte ten se dozví co tu páchám :)

Indie…shrnout se dá asi do dvou slov, kterými se tahle země mezinárodně propaguje: Incredible India (neuvěřitelná Indie). Kulturní šoky z prvních dní jako…

- doprava která připomíná téměř nikdy nekončící proud motorek, aut, žlutých rikša taxíků a bláznů na kole
- na dopravní pruhy se tu moc nehraje, místo toho se tu vesele troubí
- odpadky podél silnic v nichž se jen tak krmí pouliční psi a krávy
- Indové kteří na mě zírají jako kdybych byla z Marsu
- najít odpadkový koš je doslova honba za pokladem

…se stali součástí mého každodenního života a už se nad nimi skoro nepozastavuju. Všude jsou tu vidět velké kontrasty. Moderní nákupní centra, fast-foody a franchisové kavárny tu stojí vedle skromných přístřešků místnách lidí.

Moje "práce"
Po skvělém prvním víkendu jsem nastoupila do práce. Ale nedá se říct, že bych se cítila že opravdu "pracuju" protože to co tu dělám mě moc baví a těší. Od 9:30 do 12:30 učím 20 indických dětí (holky 9-15let) v místní škole anglické písničky, hlasovou techniku, rytmiku, a tanec. Děti jsou nadšené, a práce s nimi je radost :)
Skoro každý den mi nosí růžičky a všechny si se mnou chtějí na konci hodiny potřást rukou. Dělá mi radost vidět jak se na mě těší. Od pondělka k tomu budu učit hudbu a tanec na letním kempu a od pondělí 11.4 mám v plánu strávit týden v jednom sirotčinci na okraji Bangalore, v podstatě v takové indické vesnici.

Jídlo
Moje každodenní sträva tu sestává z roti (chlebové placky) s pálivými bobulkami co se tváří jako hrášek, rýže s různými curry omáčkami a dalších místních specialit jako jsou oválné koláčky ze spařené rýže, jestli jsem to správně pochopila. A taky nesmím zapomenout na ovoce :) S Danielem vždycky kopíme melouna, ananas (5kč/kus), na posezení pak velká část zmizí a já už nemusím obědvat ;) Místní si tu taky často dávají sladný mini čaj s mlékem nebo kávu, takže když si představíte že u nás se říká zajdeme na jedno (pivo) tak tady by ste zašli na čaj. To samozřejmě neznamená, že by indové nepili pivo a jiný alkohol (třeba když sledují kriket ;)

SCEAD = Space for Children Education, Art and Development
V SCEAD Foundation (= nadace) se ještě minulý týden podíleli 2 Ukrajinky a 1 Němec. Všichni 3 tu strávili 4 týdny , ale v pátek už odjeli, takže teď už jsem tu zůstala jenom já.
Většinu volného času ale trávím s Danielem, jednak je ke mě milý a potom tu taky nikoho jiného nemám, ostatní stážisti které jsem potkala jsou ode me 2 hodiny hustou dopravou Bangaloru. Ale nestěžuju si. Díky němu poznávam Indii z jiných úhlů, jak bych ji sama nepoznala.

Dokonce se tu učím i indické bojové umění :). Dnes ráno jsme měli trénink a docela mě utahali ;). Skoro každý den s Danielem jezdím na zkoušky divadelního kroužku, kde pomáhá s choreorgrafií němého divadla. Hra bude mít premiéru 14.dubna, já mám při této příležitosti vystoupit s pár písničkami.
Asi nejběžnějším dopravním prostředkem je tu motorka, na které jsem tu strávila víc času než ve zbytku svého života. Helmy tu nosí jen pro srandu a pás v autě nepoužívám jenom já. Každopádně Daniel si dá říct a jezdí se mnou opatrně, abych se nebála. Musím ale přiznat, že jsem si zvykla na tuhle dopravní džungli dost často jsem radši zavírala oči nebo se nedívala kolem.

Indie vyhrala World Cup v kriketu!!!
Včera večer to byl taky zážitek. Indie porazila Sri Lanku v kriketu a vyhrála tak World Cup. Aby ste pochopili, kriketem tu žije každý, a jak říkají místní sledování kriketu je jedna z mála chvil kdy celá Indie drží postolu. Indové oslavují vítězství ohňostrojem, který v případech zápasu Pakistan-Indie trvá o dost déle než naše oslava nového roku ;). My s Danielem jsme sice odpurci kriketu v televizi, který může trvat až 7 hodin a můžete jej sledovat, respektive poslouchat i v autobusech hromadné dopravě. Nechápu jak to můžou 7 hodin vydržet sledovat, ale budiž. No vlastně občas v televizi zahlédnete i spící diváky :D

Mysore trip


Jelikož mi moje cestovatelské nadšení nedalo spát rozhodla jsem se strávit včerejší den prohlídkou města Mysore. Můj první výlet na vlastní pěst. Z Bangalore je to do Mysore asi 3 hodiny. Daniel mě ráno odvezl na autobus a v 10 už jsem byla na místě. Když jsem vystupovala z autobusu, měla jsem ze sebe radost že se cítim v pohodě, měla jsem totiž obavy že když pojedu sama bude to stresující. Potom co se mě ale jeden rikša řidič snažil zavést do pochybných byla moje pohoda rázem pryč. Alespoň teď ale rozpoznám další z triků, kterým tu my "bílí" musíme čelit. Nakonec se mi přeci jen podařilo uklidnit se a užít si celý výlet, a nebrát ohled na to, že mě neustále něldo oslovoval a snažil se mi něco prodat. Navštívíla jsem místní trh, kvůli kterému sem spousta turistů jezdí, usmlouvala pár suvenýrů, prošla si Maharadžův palác a udělala si výlet na Chamund hill.

Goa


První víkend jsem neváhala a přídala jsem se ke dvou stážistům a jejich 15 kamarádům, kteří tu jsou až na 10měsíčních stážich v různých firmách. Spolu s touhle grupou jsem vyrazila nočním autobusem 500km směr Goa. V 7 ráno jsme byli na místě v "městečku" Canacona odkud jsme za 15 min došli na užasnou pláž. Ubytovali jsme v chatičkách na pobřeží v Royal Touch Resort. Já jsem sdílela chatku a postel s Georgie z Anglie (MCP UK) a francouzkou Anne. Ráno jsem si hezky zaběhala na pláži, doplnila energii Lassi = indický jogurtový ovocný koktejl a zbytek dne jsem relaxovala na pláži, povídala si s ostatními nebo se věnovala audio coachingu.