středa 11. srpna 2010
Neni vsechno jen ruzove...
pondělí 9. srpna 2010
Cameron Highlands
Mohlo byt kolem 9, a jelikoz posledni autobus zpatky do Tanah Rata jel asi v 6, tak jsme se rozhodli stopovat (pozn.: nikdo z nas jeste stopem nejel). Opet jsem se ujala vedeni a na kus papiru jsem naskrabala velkymi pismeny Tanah Rata. Auta ale nezastavovali...Ale nakonec, po 10 minutach jsme byli uspesni...podarilo se nam totiz stopnout autobus :D Unavena jsem si poprve od sveho prijezdu do Malajsie vychutnala teplou sprchu a uz jsem skoro usinala, kdyz mi zazvonil telefon. Volala Phoebe, ktera mi na ucho predala Vojtu z CR. Muze mi nekdo vysvetlit jak velka to musi byt nahoda aby ste v Malajsii, v zapadlem mestecku v Cameron Highlands, ve stejne ubytovne potkali Cecha, ktery je v Malajsii take na stazi s AIESEC, toho sameho Cecha s nimz jste pred odjezdem komunikovali jen pres facebook a videli ho jen jednou v zivote behem selekci na staz...??? Nepochopim... ;) S Vojtou a jeho 2 ruskymi a kamarady a Alexem jsme zustali vzhuru az do 1 rano. Nacez jsem tam jeste v tuto nocni hodinu potkala dalsiho Cecha, Vaska, ktery v C.H. pracuje a ktery mi poradil kam se v nedeli vypravit ;) Kdybych ale vedela co me druhy den ceka za vystup, asi bych zalehla driv...
V nedeli rano jsme se rozdelili. Sikmooke pratele jsme radeji poslali prozkoumat mistni farmy (C.H. jsou totiz zname pestovanim jahod a caje) a my s Alexem jsme se opet vydali do dzungle. Obcas jsme skoro splhali po ctyrech ale vyhledy na huste koruny stromu destneho pralesa stali za to. Znacenim tras se tu nikdo prilis neobtezuje a tak jsme byli radi ze sme i po nekolika hodinach ztraceni se dosli kam sme chteli. Nemeli jsme zrovna more casu a tak sme opet stopovali, tentokrat smer cajove plantaze, kde jsme meli sraz s ostatnimi. Mimo jine nas svezli i mistni Cinanky, ktere v aute poslouchali relaxacni mantry coz dokonale dokreslovalo atmosferu, kdyz nam uzke klikate cesty otvirali vyhled na cajove plantaze. No byla jsem ohromena, tezko popsat :) Z plantazi opet stopem a jeste nez sme v 4:30 opustili Tanah Rata, pochutnali sme si na indickych palacinkach s rozpecenym bananem a medem :) Mnamka, zkuste doma.
Na ceste zpatky me dostala reakce nasich malajskych spolucestujicich na nefungujici klimatizaci, kteri se zacinali chovat jako kdybychom sedeli v saune, naces jednomu z nich povolili nervy a zacal rvat na ridice jak si to predstavuje ;)
A tak zas na chvili pohadky konec, a novych zazitku a fotek kopec :)
Fotky opet na http://picasaweb.google.com/108045836494244135377/MiskaSTravels# nebo na Facebooku
čtvrtek 5. srpna 2010
Prodlouzeny vikend v raji...
To ze mi moje samostatne poznavaci vylety prinaseji hodne stresu, to je mi uz vice nez jasne, ale zvykam si.... Nechtelo se mi travit sobotni den v nakupnich centrech spolu s Guzel a Viktorii, a tak jsem se rozhodla vydat se na pruzkum mesta sama. V planu byla navsteva narodniho muzea, zastavka u narodni mesity, prochazka parkem Lake Gardens a rozlouceni se s Guzel, ktera v nedeli odletala domu, do Kazachstanu. Do muzea i k mesite jsem nakonec trefila, ale poradne jsem se zapotila, nejen kvuli mistnim teplotam a slunci, ale hlavne kvuli tomu ze jsem kracela po kraji rusne silnice {chodnik jsem nenasla}, neustale na me nekdo troubil a hulakal {njn nejsou zvykli na normalni saty} a taky jsem neustale byla ve strehu a drzela si kabelku obouruc aby mi ji tu nejaky motorkar neserval...tak si asi dovedete predstavit jak se mi ulevilo kdyz jsem zalezla do muzea, ktere mi najednou pripadalo jako nejutulnejsi a nejbezpecnejsi misto na zemekouli. Muzeum se skladalo ze 4 galerii, me ale nejvice zaujala druha a treti, ktera mi umoznila nahlednout do historie i soucasnosti Malajskeho kralovstvi.
Par zajimavosti ktere mozna stoji za zminku...
- Islam se do Malajsie dostal uz v 15.stol. diky tomu ze tehdejsi sultan konvertoval k tomuto nabozenstvi a tak se islam pomalu rozsiril do celeho kralovstvi
- Mesto Malacca, ktere jsem navstvila prvni vikend bylo kdysi velmi vyznamnou obchodni krizovatkou. Diky rozsireni islamu se otevreli dalsi obchodni cesty a tak rozstlo i bohatstvi celeho kralovstvi
- Velkou roli behem kolonizace hrali narody jako Portugalci, Holandani, Britove a behem 2.sv.valky i Japonci
- Malajsie vyvazi do sveta hlavne palmovy olej, kokos, gumu {rubber}, ryzi {stat KEDAH je znamy jako`Rice Bowl`}, v minulosti zeme zbohatla take diky exportu cinu {az 50% sv.exportu, dnes uz temer vubec}
- Stavba znamych Petronas Towers stala 1.8 bilionu RM, dokonceny roku 1991, vysoke 421m
- Popularnimi sporty jsou v Malajsii fotbal a bedminton
- Malajske kralovstvi sestava 13 statu
Po prohlidce muzea....jsem se stratila...a s pomoci mistnich se opet nalezla !). Strhla se poradna bourka a tak i pres veskerou snahu se mi v neuveritalne preplnenem obchodnim centru nepodarilo najit Guzel a jelikoz jsem pospichala na vecerni autobus na ostrov Perhentian ve state TERENGGANU, tak jsem akorat poradne zmokla coz me vytocilo jeste vic !)
I pres vsechny me obavy, co vsechno se mi jeste ten den prihodi a jak trefim na autobus, jsem v 21.30 sedela vedle Alexe ve spravnem autobuse, ktery nas za 9 hodin mel dovezt do Kaula Besut na vychodnim pobrezi Malajsie. Dokonce jsme stihli nakoupit nejake jidlo, jelikoz na ostrove, jak jsem se informovala na mem chytrem iPhonu, je vse 2x-3x drazsi nez na pevnine. Cesta za 40RM prostornym luxusnim double deckerem byla jako jizda v mrazaku. Spala jsem dohromady asi 3h po cca 30min...
Nedele, 1.srpna 2010
Uz v 6.00 rano jsme vysedli v Kuala Besut. Venku jeste tma, a tak me zase prepadalo moje `strasidelno`. Hned u autobusu nas odchytila mistni lodni spolecnost a tak jsme behem par minut cekali s koupenymi listky {70RM} na prvni clun ktery nas mel v 7.30 dopravit na ostrov. Cesta na ostrov byla neskutecna, slunce prave vychazelo a my jsme uhaneli s vetrem o zavod na ostov Pulan Perhentian Kecil, ktery nam mel byt na 3 dny rajem na zemi. Uz behem cesty na ostrov jsem se opet presvedcila ze zeme je mala, jelikoz jsem se stihla seznamit s Pepou z CR a Charlot z Holandska. Na ostrove na nej cekala jeste Petra {CR} se kterou jsme zahy sdileli i levne ubytko v chatce v Rock Garden s uzasnym vyhledem {15RM za noc}. Pruzracne ciste more, bily pisek, cteni knizky ve stinu palmy....pohodicka. Ostrovy jsou rajem potapecu a i v hlavni sezone se nedaji srovnavat s preplnemy plazemi tak jak je znam z dovolenych. Dny jsme stravili na dvou plazich, Long Beach a Coral Bay, vzdalene od sebe asi 10min chuze tropickym pralesem. Slunicko nas nesetrilo a tak to hned prvni den odnesli moje spalene lytka a stehna. Kolem 3-4 odpoledne jsme zasli na lehky obidek a osvezujici drink. Prvni vecer prselo a tak jsme po prochazce po plazi uz kolem 9 odpadli vycerpanim po narocne ceste. Druhy vecer jsme s nasi partou {ja, Alex, Charlot, Pepa, Petra} zamirili na Coral Bay, kde se nachazelo uplne dokonale romanticke posezeni nasvicene svetylky v korunach stromu, s vyhledem na more... Hladovy se nasytili z mistnich svedskych stolu, mene hladovy si uzili drink v podobe ice blanded s prichuti mango {Miska}. Uz tak kouzelnou atmosferu jeste zdokonalili dva sikovni hudebnici [Francie, Anglie], kteri prochazeli s kytarou a houslickami kolem stolu. Muzikanti potom hrali jeste na malem podiu a tak i my, spolu s dalsimi pritomnymi, jsme se zaposlouchali do znamych hitu v akustickem podani a nechali se unaset svymi myslenkami kazdy kam se mu zachtelo...Mistr houslista [hraje uz 22 let], Benjamin z Francie, po par pisnickach zamiril k nasemu stolu a tak jsem dostala sanci povyzvidat jak se dostal k hrani na ostrove a podobne....a mimo rec jsem se zminila ze taky hraju a zpivam !). No a ani jsem se nenadala a uz jsem koncertovala taky. Moje pisnicky [Deep Desires, You], v akustickem podani spolu s improvizovanym doprovodem housli a bubinku, zneli dokonale. Tremu jsem nemela, naopak...vychutnavala jsem si tu kouzelnou atmosferu...Publiku se moje kratke vystoupeni libilo a kdybych nemusela dalsi den uz zpatky do Kuala Lumpur, mela bych moznost koncertovat i dalsi vecer. Hned jsem dostala nekolik nabidek a v mistnim resortu by si me na nekolik tydnu [za ubytovani a stravu] ponechali stejne jako pana Houslistu a pana Kytaristu. Ale kdo vi, treba se na Pulan Perhentian jeste vratim...mozna ne tohle leto, ale kdo vi, treba to dalsi a treba i s vypomoci [co Kubo ???]
Ctvrtek, 5.srpna 2010
Uz 4 tydny ? Coze ? Tezko uverit, cim dal vic to leti. Minuly vikend jsem vyrabovala touristicke informace a odnesla si spoustu uzitacnych brozurek o jednotlivych statech Malajsie. A zjistuju ze je tu az moc mist ktere bych chtela navstivit !D
Konecne prijeli i novy staziste. Spolu se mnou obyva nas domov Midori z Japonska [jejiz Toshiba notebook ted s radosti zneuzivam] a dnes jsem se seznamila i s Phoebe z Ciny, ktera take priletela tento vikend. No a jelikoz jsem tady ted ja ten stary pardal a jelikoz se ze me behem vikendu stal cestovatelsky maniak, tak zorganizovala vypravu za poznanim [celkem nas jede 6 = Ceska Republika, Kazachstan, Japonsko, Cina, Indonesie a ?]. Cameron Highlands v malajskem state PEHANG jsou nasi cilovou destinaci natento vikend !
čtvrtek 29. července 2010
Plany na vikend
Musim ale priznat ze tenhle tyden jsem mela docela krizi a ze se mi docela styskalo po domove...na druhou stranu ale vim ze na me myslite a ja sama jsem moc a moc vdecna svym rodicum za to neskutecne mnozstvi moznosti ktere diky nim mam...Tim mam mysli nejen moznost snadno cestovat po celem svete diky levnym letenkam od meho sikovneho tatinka, ktery mi je vzdycky rad sezene a pomuze odlet zaridit, ale taky to ze se skvele dorozumim se svou anglictinou, kterou bych nikdy neumela tak dobre kdyby me nasi v 17letech nevyslali na 3 mesice do Kanady. Nemluve o financni a vubec veskere podpore, ktere se mi od nich dostava. Tohle vsechno dohromady mi umoznuje objevovat svet, poznavat nove kultury, navazovat nova pratelstvi, ucit se novym vecem a dotvaret tak me vlastni ja....Mami a tati, dekuju!!! xoxoxo