Plany na vikend

Dny utikaji, nekdy pomaleji, nekdy rychleji...zatimco se moje schopnosti nescoknout se z vice deti najednou zlepsuji a moje chutove bunky se otupuji (takze jidlo ze ktereho mi prvni tyden skoro shorela pusa uz temer nepali). Pomalu se loucim s vetsinou kamaradu se kterymi jsem stravila prvni dva tydny, protoze vetsina uz po 6 tydnech odleta zpatky domu, at uz je to kdekoliv. Ja jsem asi v pulce sveho pobytu a uvedomuju si ze ted to budu ja, kdo bude vysvetlovat novym prichozim jak si koupit listek na mistni "sky metro". V nedeli odjede Guzel ale zaroven mi prijede nahrada, Midori Kawasaki. Jen mam obavy ze se mnou do Sushi Kingu asi nepujde... je totiz z Japonska. No a hned po prijezdu ji ceka zkouska ohnem s nasimi "andilky". Doufam ze se tu z toho vseho behem pondeli a utery nezcvokne, protoze ja v sobotu vecer sedam na autobus smer Kuala Besut (9 hodin cesty) a pak lodkou na Perhentien Islands, kde jsou podle mistnich i podle fotografii na googlu nadherne plaze :). Dneska jsem poprosila nasi "sefovou" a vyrazim asi az do uterka na dovolenou :)

Musim ale priznat ze tenhle tyden jsem mela docela krizi a ze se mi docela styskalo po domove...na druhou stranu ale vim ze na me myslite a ja sama jsem moc a moc vdecna svym rodicum za to neskutecne mnozstvi moznosti ktere diky nim mam...Tim mam mysli nejen moznost snadno cestovat po celem svete diky levnym letenkam od meho sikovneho tatinka, ktery mi je vzdycky rad sezene a pomuze odlet zaridit, ale taky to ze se skvele dorozumim se svou anglictinou, kterou bych nikdy neumela tak dobre kdyby me nasi v 17letech nevyslali na 3 mesice do Kanady. Nemluve o financni a vubec veskere podpore, ktere se mi od nich dostava. Tohle vsechno dohromady mi umoznuje objevovat svet, poznavat nove kultury, navazovat nova pratelstvi, ucit se novym vecem a dotvaret tak me vlastni ja....Mami a tati, dekuju!!! xoxoxo