Mysore trip

Jelikož mi moje cestovatelské nadšení nedalo spát rozhodla jsem se strávit včerejší den prohlídkou města Mysore. Můj první výlet na vlastní pěst. Z Bangalore je to do Mysore asi 3 hodiny. Daniel mě ráno odvezl na autobus a v 10 už jsem byla na místě. Když jsem vystupovala z autobusu, měla jsem ze sebe radost že se cítim v pohodě, měla jsem totiž obavy že když pojedu sama bude to stresující. Potom co se mě ale jeden rikša řidič snažil zavést do pochybných byla moje pohoda rázem pryč. Alespoň teď ale rozpoznám další z triků, kterým tu my "bílí" musíme čelit. Nakonec se mi přeci jen podařilo uklidnit se a užít si celý výlet, a nebrát ohled na to, že mě neustále něldo oslovoval a snažil se mi něco prodat. Navštívíla jsem místní trh, kvůli kterému sem spousta turistů jezdí, usmlouvala pár suvenýrů, prošla si Maharadžův palác a udělala si výlet na Chamund hill.

Goa

První víkend jsem neváhala a přídala jsem se ke dvou stážistům a jejich 15 kamarádům, kteří tu jsou až na 10měsíčních stážich v různých firmách. Spolu s touhle grupou jsem vyrazila nočním autobusem 500km směr Goa. V 7 ráno jsme byli na místě v "městečku" Canacona odkud jsme za 15 min došli na užasnou pláž. Ubytovali jsme v chatičkách na pobřeží v Royal Touch Resort. Já jsem sdílela chatku a postel s Georgie z Anglie (MCP UK) a francouzkou Anne. Ráno jsem si hezky zaběhala na pláži, doplnila energii Lassi = indický jogurtový ovocný koktejl a zbytek dne jsem relaxovala na pláži, povídala si s ostatními nebo se věnovala audio coachingu.

SCEAD Foundation

SCEAD Foundadtion je nadace, ve ktere tu pomaham. Na jejich blogu {klik link} je muj kraticky clanek o tom co tu delam. Vice vecer :}

Indie plná kulturních šoků

Dneska to máme 3.den od chvíle co jsem přicestovala.
Musím se pochválit, že už zvládám přejít i sama silnici. Doprava tady totiž vypadá jako nikdy nekončící proud motorek, žlutých rikšů, aut a sem tam sebevražedných cyklistů. Přechody se tu nevedou, a když se náhodou vedou tak se na ně nehraje :D U silnice tu kromě spousty odpadků potkáte sestru nebo tetu krávy Milky a spoustu psů, kteří nikomu nepatří.

Do cílové destinace jsem byla dopravena na skútru a motorce, a ano i s kufrem na řiditkách.
Ve srovnání s prvním bydlením jsem musela rozdýchat, že spím na zemi na "matraci" a bydlím v kufru. V koupelně projistotu nesvítíme a tak sprchování odkládám na ráno. Ale mám tu internet, což vše zachránilo ;) Jinak bydlím v domě spolu s Danielovou rodinou (Daniel je zakladatel nadace pro kterou tu dobrovolničím) . Já a ostatní stážisti (2 Ukrajinky, 1 Němec ) bydlíme v druhém patře "v průchozím pokoji" do Daneiova pokoje. Zatím jsem tu sama, tak jsem zvědavá jak se sem vejdeme 4, až se ostatní vrátí.

Dnes ráno jsem ale jednoho ze svých spolubydlících potkala...a hbitě jsem ho spláchla do záchodu ;) (takovej větší brouček). Poté jsem posnídala indickou palačinku, která mi vypálila všechny bacily, ale zažila jsem i horší. Do práce se tu chodí na desátou a tak mě Daniel vzal do jedné ze škol, kterou podporuje.

Zážitek ze školy má podobu polední pauzy na oběd. Potom co se děti se vyřítili na zahradu školy se všude celkem prášilo. Do prostřed areálu byly umístěny dvě obří nádoby, jedna s rýží a druhá s "zeleninovou směsí" kterou nazvali kary. Děti naklusali s plechovým talířem, na kterém záhy přistála zmíněná směs s kopcem rýže, a vzorně se usadili do řad na zem kde si pochutnávali na obídku. Nutno podotknout, že některé děti s těmi talíři už stihli hrát frisbee. I já jsem dostala onu "dětskou" porci, kterou jsem samozřejmě snědla tak z 1/3.

Takže asi tak. Za hodinku budu svědkem indické svatby, tak se těším :) No a na víkend jedu na pláž Goa s partou stážistů :)

Příjezd do Indie

Po všemožných komplikacích, které oddalovali můj odlet do Bangalore jsem konečně na místě. Včerejší lety proběhly až nečekaně v pohodě, a tak jsem je s umyslem vyležet se z nemoci (nebo se z ní vyletět?) prospala většinu letu. Na letišti mě už čekali Varun a Kejshau, a ačkoliv jsem je v životě neviděla, oni mě snadno poznali podle toho, že jsem vlekla kytaru. Odvezli mě až do bytu k dalším 6-7 stažistům. Na schodech nás přivítala obří krysa. Je otázkou kdo se bál víc :D Ale na bytě s námi nebydlí, asi byla jen náhodný kolemjdoucí. Jinak je to docela pohodový a čistý byt. Fakt :) Byli asi 4 ráno místního času (posun +4,5), když jsem zalehla do postele, kde jsem nemohla usnout kvůli hučícímu větráku...normálka...člověk si zvykne ;)
Pozdrav z Indie,

Miška